S ohledem na společenský a politický vývoj nejenom v Evropě lze očekávat nutnost změny v pojetí sociální politiky státu a s tím související požadavky na výkon sociální práce a očekávání od sociální práce. S tím přichází také zvyšující se požadavky na definování efektivity výkonu sociální práce ve smyslu kvalitativních změn v situaci klientů sociální práce a souvisejících přínosů pro společnost, které by současně bylo možné vyjádřit pro společnost srozumitelným a uchopitelným způsobem. Uvedené okolnosti vznáší požadavky na odbornou kvalifikaci sociálních pracovníků, realizaci přístupů založených na důkazech, na sdílení dobré praxe, na reflexi společenských změn, na profesionalizaci sociální práce, která však současně přináší kritické hlasy v oblasti flexibilního a tvůrčího přístupu k činnostem sociálního pracovníka, požadavky na komunitní sociální práci podporující participaci komunit na lokálních záležitostech, které mohou vyvolat nadregionální změny či společenské změny na úrovni státu a další. Zajímavým tématem mohou být také reformní ambice sociální práce, popřípadě procesy formalizace versus de-formalizace sociální práce v souvislosti s de-institucionalizací služeb.